směr Banff, alberta

  (13.4.2012 - 11.5.2012)

Přislíbení zaměstnání

Úspěšně jsme absolvovali telefonický pohovor na pozici Uklízeč hotelových pokojů v národním parku Banff. Interview bylo koncipováno jako pro ředitele hotelu (z jakého důvodu u nás chcete pracovat, jaké jsou vaše přednosti, proč bychom si měli vybrat právě vás, jaká je vaše praxe, jaké máte plány do budoucna, kde se vidíte za pět let). Prošli jsme na jedničku a den na to opustili Vancouver.

Zaměstnavatel nám poskytuje levnější ubytování (společné pro změstnance) a permanentku na MHD (2 autobusy jezdící po hodině, je to malé město). Plat je nízký (10 dolarů/hodinu) a prý nám nemohou garantovat ani 8 odpracovaných hodin denně, proto uvažujeme o večerní výpomoci někde ve městě. Uvidíme, zatím necháváme otevřené.

Cesta

Město je vzdálené 850 km od Vancouveru. Na autobusovém nádraží (podobnému Florenci) jsme prošli kontrolou jako na letišti. Velká zavazadla nám byla zvážena, malá prohledána kvůli ostrým předmětům. Celkem třikrát jsme se legitimovali, než jsme usedli na místa. Na nádraží jsou zaměstnaní pracovníci, kteří nakládají zavazadla do úložného prostoru v autobusu. Jeli jsme nočním spojem 13 hodin. Po půl hodině jsme přestupovali, protože autobusu podivně vibroval motor, další přestup se konal cca ve 3 hodiny ráno. Vždy s novým autobusem přijeli dva zřízenci, kteří přeskládali zavazadla. Cesta byla dlouhá a nad ránem nás uvítal sníh všude okolo. Městečko leží v horách a právě zde, v dubnu, končí zimní sezóna.

Časový posun

Časový posun je vzhledem k ČR mínus 8 hodin. O jednu hodinu jsme se přiblížili domovu. Časové pásmo ČR je +1, Alberty -7.

Ubytování

Ubytování je zatím nejlepší a nejlevnější, jaké jsme kdy měli. Obýváme byt 3+1 s jedním Thajcem. Sice se nám ze začátku snažili nanutit koupi peřin a polštářů, ale nedali jsme se a museli jsme si zaplatit jen prostěradla pod naše spacáky.

Městečko Banff

Město Banff ležící v nadmořské výšce 1.384 m s 8,3 tisíci obyvateli se rozprostírá na území nejstaršího národního parku v Kanadě. Máme štěstí, že naše kroky směřovaly právě sem, protože tato oblast patří prý k nejkrásnějším v celé Kanadě. NP Banff sousedí s dalšími NP - Jasper, Kootenay, Yoho a Kananaskis Country a nedaleko leží překrásná jezera Louise a Moraine.

V letní a zimní sezóně se město, založené koncem 19. století, rozrůstá o cca 5 tisíc turistů, přesto si, do určité míry, zachovává svou starobylou tvář a nepoddává se moderním trendům. Architektura, až na nárůst hotelů na okrajích města, se nezměnila. Prochází tudy jedna hlavní ulice, z obou stran lemována nízkými domky, v přízemí převážně s restauracemi. Postranní uličky roztahují město do šíře, zde se nachází malé obchůdky s rozličným zbožím.

Ve městě je vše, co člověk potřebuje k životu - od supermarketu, lékaře a banky přes kostel, knihovnu a domov důchodců po kino, billiard a fitness centrum včetně 25 metrového bazénu.

Zdejší pobyt

1. týden

Máme za sebou první pracovní týden. Co říci k pracovní pozici uklízeče a nepostěžovat si na ucpané a jinak znečištěné toalety, občasné ublinknutí, pokoje vzhůru nohama a jakýsi uměle vyvolaný stres :D Asi toliko, že po letech strávených na židlích ve školních lavicích a za psacím stolem je to opravdu změna :-) Čekali jsme, že náplň práce uklízečů pokojů nebude jednoduchá, ale že to bude takový zápřah, to jsme si nedovedli představit. Dobrá zpráva je, že si prý člověk časem zvykne a hlavně získá potřebnou muskulaturu.

Po prvním dni se nám objevila vyrážka, která nejspíš přetrvá po dobu, kdy budeme uklízet, od věčného zvedání těžkých matrací a posouvání nábytku nás bolí záda tak, že občas v noci nespíme a z nošení latexových rukavic máme rozmáčené prsty a nehty.

Plat je o 0,25 dolaru vyšší, než je životní minimum, a protože ještě není hlavní sezona, není v hotelu dostatek práce. Pracujeme 5 až 7 hodin denně. Denní výdělek se proto pohybuje kolem 60 dolarů/osobu, denní náklady jsou kolem 35 dolarů/osobu. Hodně jsme se uskromnili a (pro zasvěcené) recyklujeme to, co zbude po hostech v pokojích.

Ve městě je několik Čechů, ale díky vysokým cenám všeho a nízkému výdělku, se každý zdržuje doma. Abychom alespoň něco málo ušetřili, začali jsme si hledat vedlejšák na večery. Ondra sehnal na 2 dny v týdnu noční mytí nádobí v restauraci, já zatím čekám na vyjádření z míst, která jsem kontaktovala. V záloze máme alternativní plán. Protože práce uklízečů je náročná, špatně placená a moc se nám nechce ještě dělat po večerech, sháníme privátní ubytování. Pokud se nám ho podaří najít, můžeme odejít z hotelu (v současné době jsme vázaní na jeho ubytování) a dělat práci na plný úvazek někde jinde – restaurace, supermarket,...

Ale aby to nevyznělo negativně, líbí se nám tu :-) Lidé jsou milí, město je pěkné, mluvíme anglicky a hlavně tu máme jeden druhého. Až si zvykneme na pohyb, bude to úplně v pořádku. Zatím si volný čas moc neužíváme, protože nás všechno bolí, sháníme vedlejšák a podnájem. Ale až se situace ustálí, bude dobře. Pak se buď konečně pohrnou prašule a nebo bude dostatek času na to učit se jazyk a vyjít si na procházku po okolí.

Mimochodem okolí je nádherné. První, co ráno vidíme, když se podíváme z okna, jsou veverky, na dvorku se nám pasou srny a jelen. Obýváme poslední domek hotelové usedlosti na samotě, která je vystavěná na kopci nad městem a za námi je už jen příroda. Dobrá zpráva na konec je, že jsme se dohodli s "paní domácí" a zůstáváme ve stejném ubytování (do doby, než najdeme něco jiného). Průměrná denní / noční teplota: 4 / -8°C.

2. týden

Druhý týden se nese ve znamení pokroku. Práce nám jde rychleji od ruky, téměř vše jsme si již zautomatizovali a neztrácíme zbytečně čas. Záda a nohy nás sice pořád bolí, ale už v noci klidně spíme. Občas se sice po práci musíme na hoďku natáhnout, aby se nám záda narovnala, ale nárůst svalové hmoty v potřebných partiích je znatelný. Pro představu, za 6hodinovou směnu uklidím 37 pokojů. Ondra skončil s vedlejšákem. Já jsem vystřílela všechny náboje - obešla jsem ve městě co se dalo a výsledek žádný. Za týden začíná hlavní sezóna a město je na ni již připraveno. Stále sháníme levnější privátní podnájem bez pravidelných i náhodných inspekcí (tak stojí ve smlouvě), hodně jsme toho obvolali, sami máme vypsané inzeráty, výsledek zatím žádný. Dáme tomu ještě 14 dní a pak přestaneme hledat, protože minimální doba pronájmu jsou 3 měsíce a zhruba tak dlouho máme v plánu zde zůstat. Pak by se nám jakýkoliv jiný podnájem nevyplatil. Do Banff dorazily dvě slečny, se kterými jsme se seznámili ve Vancouveru, též zde hledají zaměstnání. Pozvali jsme je na Ondrovi vynikající palačinky a o volném dni máme společně naplánovaný jeden výšlap. Průměrná denní / noční teplota: 12 /-1 °C.

Výlet do Calgary

V rámci zaměstnání se uskutečnilo výjezdní zasedání do Calgary - též přezdíváno Město krav, které leží na rovině uprostřed kovbojské země albertských rančů. Společně s Ondrou jsme se ihned ráno trhli od kolegů, kteří měli jediný cíl - nakupovat a navštívili jsme ZOO a městskou věž. Město jako takové se nám nelíbilo, ale zmíněné atrakce se povedly.

Calgary zažilo v 70. letech minulého století boom díky těžbě a zpracování ropy. Během několika let se rozrostolo do 1,1 milionové aglomerace a v centru vyrostly mrakodrapy. Z našeho úhlu pohledu je město špinavé, betonové a panelákové, bez parků či větších zelených ploch a ne příliš přívětivé k trvale žijícím obyvatelům. Ovšem mile nás překvapilo, že C-train (něco mezi tramvají a metrem) jezdí v centru zcela zdarma. Stejně tak jako ve Vancouveru, ale ani zde ale neexistují jízdní řády, případně jakýsi přehled stanic a směru trasy.

3. týden

O volném dni jsme podnikli úžasný trek na zasněžený kopec nad Banffem.

Na náš inzerát, ohledně pronájmu pokoje, se nám ozvalo několik lidí. Katka s Lenkou se přesunuly do nedalekého Canmore, kde sehnaly dobře placenou práci s ubytováním pro zaměstnance. Rozhodli jsme se je, do 25 km vzdáleného města, následovat. Vedlo nás k tomu několik důvodů:

• Špatně placená a neadekvátně tomu náročná práce s mírně labilními nadřízenými. Současně vyděláváme 10,5 $/hod, já - Jana uklízím kolem 34 pokojů v páru/den a neustále jsme ze strany nadřízených za každou maličkost peskováni jak malé děti. V Canmore nám konkrétní zaměstnavatel, předjednaný od holek, nabízí 12,75 $/hod a jeden člověk má na starost maximálně 14 pokojů/den.
• Já - Jana pracuji stále jen 5 hodin denně, protože více práce není a nepodařilo se mi v hezkém, ale malém Banff najít vedlejšák na večery.
• V neposlední řadě je to vysoké cena veškerého zboží, přeci jen jsme v centru turistického dění.

S vidinou jisté práce (zájem ze strany manažera a už se po nás sháněla i naše nová přímá nadřízená) jsme dali výpověď (v Banff máme týdenní výpovědní lhůtu) a rozjeli se na pohovor do Canmore. Jaké bylo naše překvapení, když nám manažer oznámil, že nás přijme až za měsíc. Všechny indicie vedou k tomu, že jsme mu nebyli sympatičtí. Hotel má vypsané inzeráty, nové zaměstnance přijímá ihned, Katka v hotelu již pracuje a Lenka nabídnutého místa nevyužila, našla si jiné zaměstnání.

Každopádně nově nastalé, a pro nás ne příliš příznivé, situace jsme se nezalekli, ve městě jsme si vytiskli životopisy a vyrazili do prvního hotelu, kde hledali uklízeče pokojů. Téměř po hodině čekání jsme se sešli s příjemnou a rozumnou vedoucí úklidu (Italkou), ta se téměř nepodívala do našich CV, zeptala se jen na pár věcí, hned nás přijala, zajistila ubytování pro zaměstnance a za týden začínáme :-) Plat je 12,5 $/hod, tedy o 2 $ více, než v Banff. Hotel má dostatek zaměstnanců, takže nebudeme uštvaní a přitom je v něm práce více než na 5 hodin denně. Kromě klasické půlhodinové polední přestávky máme placenou 15 minutovou pauzu dopoledne i odpoledne, slouží k protažení a regeneraci. Už se nemůžeme dočkat, až nastoupíme.

V současné době se začínáme dívat po autu, které bychom koupili, protože zde si člověk bez auta ani neškrtne. Průměrná denní / noční teplota: 12 / -2°C. V týdnu 3 dny sněžilo.

4. týden

Poslední pracovní týden byl pestrý. Ondry nadřízená byla z jeho odchodu zklamaná, jinak výpověď přijala dobře. Zato má šéfová si na mě doslova smlsla. Napřed mi vynadala, neodpovídala na pozdravy, zakázala mi cokoliv komukoliv říkat, načež mě oddělila od ostatních uklízečů, abych neměla nutkání o svém odchodu s někým mluvit a jako náplň práce na rozloučenou mi vybrala samé lahůdky - čistila jsem větším kartáčkem na zuby plíseň ve spárách na záchodech u hotelového bazénu a sauny, uklízela jsem na nechutné ubytovně patřící naší společnosti, dělala drobný úklid po rekonstrukci jakési budovy opět patřící naší společnosti, luxovala koberce na chodbách. Když ostatním začalo být podezřelé, že stále pracuji sama, oficielně mě vedoucí napsala k jedné z dalších uklízeček, všichni se uklidnili, načež jsem byla jen "na minutku" odvolána a opět jsem celý den uklízela sama. Díky Ondrově nadhledu jsem vzala situaci sportovně, všechny úkloly splnila na 100% a tím ještě více naštvala šéfovou.

S Popem z Thajska jsme se rozloučili, a protože byl úžasný spolubydlící, přislíbili jsme si návštěvu v létě.